Proto jsem občas ironická a protivná, protože přesně ty věci, který mi podsouváš jsem dělala a výsledek je takovej, že stejně řvu kudy chodím a čím dýl je pryč, tím víc mi chybí, ve všem. To, že se někomu vydáš "všanc", že mu otevřeš svoje rány, svoje srdce, nekopeš do něj, ani se před ním neuzavíráš a výsledek je takovej, jakej je, mne logicky staví do opozice, protože teď momentálně prožívám ty následky toho, co tady většina lidí tak halasně doporučuje.