Mám s tím trochu problém. Momentálně docházím s manželem na párovou terapii k psycholožce, která je velice milá, sympatická, není to ani věc etiky, ale jakési nerovnosti. Jí je 27 let, mně 43, ona je svobodná, já podruhé vdaná, ona nemá žádné děti, já 4 + 1 nevlastní, ona vydělá 400,- korun/hod, já 50,-...atd. Prostě nějak nevěřím, že mi může rozumět. Ale jistě jsem pro ni skvělý studijní materiál . To není nic proti psychologům, jen mě to tak napadlo .