Na Montessori by mi nevyhovovalo to míchání věkových skupin. MOje děti jsou blízko u sebe, jsou parťáci, hodně si spolu hrají - ale procházejí si fázemi, kdy potřebují dělat každý věci na své úrovni - a trošku si od sebe odpočinout.

Moje děti chodily do obyčejné školky, s neobyčejnými učitelkami. Žádné motessori a waldorf a já nevím co. Školka.

Když synek ráno sebral na chodníku šneka a přinesl ho paní učitelce, paní učitelka zajásala, že mají šneka a pravila, že šneci umí malovat, rozmíchala ve vodě potravinářský barvivo udělala tím kaňku na čtvrtku a nechala tím šneka prolézt a pak ho sledovali kudy kam leze podle modré čáry.
Když začalo pršet, šly děti ven, nasbíraly žížaly, nasypaly do škopíčku hlínu a měly celý den ve třídě žížaly a svinky a povídali si o žížalách a broucích.
O velikonocích uvařili vajíčka natvrdo, obarvili je, pak je oloupali, z vajíček si udělali pomazánku na svačinu a ze skořápek vyráběli mozaiky.
Hračky byly hlavně dřevěné kostky atd., dřevěná puzzle atd. Žádné plastikové příšery ve řvavých barvách - a děti nadšené ze zvětšovacích skel, přesýpacích hodin, map a podobně.
Zaměstnání - děti měly čtyři velké stoly s různými činnostmi, mohli si vybrat, co chtějí dělat (nevím jestli musely obejít všechno, nebo jslti to bylo na nich, kolik toho stihnou).

Takže mě to přišlo trošku šoupnutý do montessori - a ocenila jsem činnosti jako vymáčkání pomerančů na džus atd. - že děti viděly, že džus neroste v krabicích v sámošce. Podobně měly na návštěvě asi na týden slepice. Měli svůj záhonek s rajčaty a jahodami, takže takové mile praktické. Ale podle mě to fakt bylo učitelkama... školka byla v nemoderní oprýskané budově, hračky taky vypadaly, že mají něco za sebou, celá záležitost byla taková ošuntělá - ale děti to tam milovaly.