Moje dvě cácory se dívaly nedávno na dývku. Starší je devět, mladší šest. Dali to naprosto v pohodě. Pro mladší byly nějaký pasáže trošku dlouhý. Ono jde v těchhle případech taky o to, nepustit dítěti telku a neutéct. Když s nimi u toho filmu sedíte, vysvětlujete, prožíváte, pak i "drsný" scény následky nezanechají a naopak se dá podstata filmu výchovně použít. Napadnou vás kolikrát témata, myšlenky, ke kterým by se člověk/rodič jinak nedostal. A taky jde říct (u nás to funguje), při nepříjemnejch scénách, zavřete oči, teď to chvíli nebude pěkný. Poslouchají, vědí, že to dělám pro jejich dobro