To je smutné a ještě smutnější je,že se s tím špatně bojuje.Co můžeš udělat Ty?Zkus víc zapojit rodiče,snaž se jim vysvětlit,jak se jejich syn cítí,tak jak jsi to popsala tady.Oni by pak měli chtít řešení po škole.Bohužel realita je dneska taková,že pro oběť je lepší odejít,málokdo to umí a chce vyřešit a prvořadé je,aby dítě netrpělo.Synovec má štěstí aspoň v tom,že má ve svém okolí člověka jako jsi Ty
,držím vám oběma palce.