"Nerespektovat žádost osloveného o nějaký tvar jména mi přijde pitomé, buranské, nezdvořilé u jakéhokoli jména.."

S tím samozřejmě souhlasím, ale mám trochu problém s tím, když někdo nemá rád svoje vlastní jméno natolik, že mu vadí být oslovován jakoukoli jeho podobou (jak tu říkala Monty). Mám kamarádku, které její jméno takto vadí, a nějak se nemůžu přimět říkat jí jiným jménem (které se jí líbí víc). Ale je fakt, že nevím, jak moc jí to vadí, kdyby mi řekla výslovně "prosím neříkej mi X, ale Y", tak bych to udělala.

Znala jsem ale minimálně dvě dospělé ženy, které se za své jméno vyloženě styděly, přitom to nebylo jméno nijak praštěné ani super neobvyklé. To se přiznám, že moc nechápu. Úplně chápu, že třeba Jaroslava si nepřeje být oslovována Jaruš a chce, aby se jí říkalo Slávko, ale hlava mi moc nebere, kdyby si chtěla nechat říkat třeba Marcelo (protože se jí to líbí víc, i když se tak nejmenuje).