Mám posunutou hladinu mezi pořádkem a bordelem. Dle mého tu mám uklizeno, dle manžela nepořádek. Mě sem tam hračka na zemi, prach na TV (tam se nějak lepí), hrací deka či sem tam plenka nechávají v klidu. NIkde nemám koudele prachu, mám týdně umytý záchod a vanu (záchod meju, když se synátor koupe - stejně tam s ním většinu času jsem, tak to využiju k umývání koupelny a když vyleze ven a utírá se, tak rovnou umeju vanu, po odchodu z koupelny tam mohu rovnou vytřít neb se ve vaně samozřejmě ještě hodně hraje a okraj vany není konec jeho teritoria - nesnáším vodní pistole). Manžel naopak když nemá vydrhnuté podlahy a uklizené vše na místo, tak remcá. Ale remcá na sebe, ne na mne. A taky si to po čase, když najde čas, udělá.
Takže doporučuju posunout hranice pořádku blíž k realitě a hend se člověk cítí líp. Jinak uklízím průběžně. Když jdu z místnosti do místnosti tak odnáším a uklízím co kam patří. A jednou za čas využívám záchvaty, to se musí.