No, Monty, když si to myslí, pravděpodovně to učitelka asi nadhodila.

Já bych to vyřešila velice jednoduše - až budou třídní schůzky, šla bych za učitelkou a stranou jí to řekla (nevím, jestli máš možnost se s ní vidět i jindy). Tedy to, že opravdu synkovi s ničím takovým nepomáháš, protože není třeba, ale on se doma mezi řečí zmínil, že mu přijde, že mu úča nevěří.
Tobě je samozřejmě jasné, že ona - třídní - si určitě všimla, že jeho literární projev je výborný a že jsi přesvědčená, že se malý plete. Nicméně jeho to ale kupodivu dost mrzí a tebe to mrzí logicky taky. Jenže se ti nedaří mu to vymluvit.
Tak jestli by nebyla tak hodná a nedala mu to nějak najevo, že ona bude určitě vědět, jak na to.

Myslím, že by tohle mělo zabrat - alespoň mě tenhle způsob komunikace téměř vždycky funguje. A že jsem s lidmi v kontaktu fakt denně a vymámit z jalový krávy tele je skoro běžná rutina...