Ahoj,po 10ti letém manželství od nás odešel manžel a otec,také beze slova.Celé ty roky jsme oba podnikali,měli jsme se rádi a rekonstruovali starý dům v krásném prostředí lesů.Tedy spíš já..Manžel měl spoustu přátel a koníčků,což jsem respektovala,ale podílel se aspoň finančně.Jinak bylo vše na mě.Po osmi letech vztahu jsme se dohodli,že si pořídíme dítě-do už hotového domku.ve 38mi letech se mi moc nechtělo-člověk zpohodlní..ujišťoval mě svojí láskou a touhou po potomkovi-zvláště holčičce.Povedla se nádherná a šikovná,malá princezna.Podvádět mě začal už v těhotenství,pak chodil domů tak 2+3x týdně..Po dvou letech odešel beze slova...Nechápu vůbec proč,tolerovala jsem mu úplně všechno..Asi právě proto.Připadám si méněcenná,zneužitá a odkopnutá.Děsím se,co přinese čas.PO pár letech podnikání v Praze se z něj stala hrozná kreatura..Už to není on.Je morálně zkažený a podléhá pochybným existencím ve svém okolí.Jsem z toho zoufalá-40ka s malým svištěm a hypotékou...vždycky jsem tu pro něj byla jako pilíř,opora,přítel a milenka.všechno zahodil..co dál..?Vůbec netuším.Poradí někdo...?