Přidat odpověď
Len, ano, základem je rodina, která buď odlišnosti přijme nebo ne.
A když moje rodina, můj manžel, moji rodiče zrovna nechtějí přijmout odlišnosti mého dítěte?
Protože byli nějak vychovaní a žijí v nějakých společenských normách, protože si myslí, že každé dítě jde vychovat, že každé dítě musí poslouchat, tak já mám nechat trápit svoje dítě?
Co to je za nesmysl. Oni by nikdy nehledali, proč je syn tak jiný, vůbec je to nenapadlo. Hledala jsem to jen já. A když jsem to našla, pojmenovala a vrazila jsem jim i tu knihu do ruky, pak teprve uznali, že by na tom něco mohlo být a že za svoje chování vlastně nemůže a zaslouží respekt.
Takže to pojmenování problému je sakra důležité a nechat to být, když tím můžeš dítěti pomoct, je zbabělé.
Předchozí