Rybíz, jo to je samozřejmě pravda. Já tohle moc neřeším, mám tu výhodu, že jsem dřív sportovala denně 7 km běhu + asi sto sklapovaček denně, sto kliků... bylo mi řečeno sportovní ortopedkou, která pečovala v té době o naše krasobruslaře, kteří jezdí po světových soutěžích, že moje tělo si ty svaly pamatuje i když zakrní a hrozně rychle pak nabývájí. Pak mi to řekla fyzioterapeutka 2. den po císaři, že tohle co dělám s břichem (museli jsme na její příkaz sfukovat, vyfukovat) dokážou takhle brzy po císaři jen sportovci... povídaly jsme si o tom a ona mi říkala vpodstatě totéž, co ta ortopedka. Před asi 8 týdny jsem začala jíst podle toho jídelníčku od obezitoložky a kila mi šla dolů- jak jsem psala mám dole 8 kilo a vidím na postavě opravdu na břiše, že mi vylézají svaly, a to jsem začínala hubnout ze 103 kil - oblečení jsem měla 52 a teď jsem na 42-44. Tak nějak vím, že tedy hubnu dobře. Necítím se unavená, nemám žrací záchvaty... Kam až to dotáhnu nevím, uvidíme - každopádně dnes už vím, že tohle je moje poslední šance zhubnout tak, abych mohla znovu na lyže, běhat v přírodě a kdyby se u mě projevila srdeční zátěž ze strany táty, tak bych možná měla větší šance než on a coby hubená bych mohla být "upřednostněná" na zákrok... takže kdyby se mi začala váha hnát zase nahoru, tak jsem odhodlaná opravdu vrazit jeden plat do Havlíčka a dojíždět za ním do Prahy