..".. z mého pohledu je ten mrtvý prostě mrtvý, už ho nic netrápí a má klid...
Když to řeknu natvrdo, tak o toho mrtvého už nejde, cokoli tady ti živí udělají nebo neudělají, už ho nijak nezasáhne. Pomoci je teď potřeba těm živým, ti se aktuálně trápí..."

Kez bys mela pravdu, jako ji nemas..Neni vylouceno, obzvlaste v tomto pripade, ze zesnuly uz nic neproziva, tedy nelze vyloucit ani utrpeni../docasne nebo trvale to nikdy nevime../ A pokud existuje nadeje, ze je utrpeni docasne / jako splaceni "DLUHU" dokonale B-zi Spravedlnosti, po udeleni Milosrdenstvi/, a ta existuje vzdycky, mohou pozustali zesnulemu a tim i sami sobe v pristupu k temto probehlym udalostem, ktere je tezce zasahly..Pomoc zesnulemu muzeme pouze my, pozustali, co jsme nazivu..Jelikoz oni uz si sami pomoci nemohou..