Jitys, já začínám mít pocit, že tohle čeká na každého z nás. Není to o výlučnosti jednotlivých ateistů. Jen někdo dřív, někdo později. Když bych měla mluvit o svém případě, tak tam jasně přetekl pohár trpělivosti . Je to velice osobní prožitek, který bych takhle na net nevyvěsila, ale můžeš si být jistá, že jestli ( nebo spíš až) to přijde, na pochyby nebude místo. Zpětně je na tom nejhorší, když vidíš zpětně svůj život z jiného zorného úhlu. A spousta věcí, které byly tak moc složité, mohly být tak jednosuché, a naopak, to co jsem "přečůrala" a prožila tou jednodušší cestou mě mohlo bezbolestně posunout dál. Vyhla jsem se, přišla horší lekce. A teda, navenek se v mém životě nezměnilo nic, nestala se ze mě svíčková bába, do kostela chodím jen příležitostně poděkovat. Asi dělám spoustu věcí ve vztahu k Bohu špatně, ale prostě vím, že je a má v mém životě místo.