My jsme naplánovali jen jedno dítě, a to to prostřední, ostatní přišli do otevřeného, ale jinak nenaplánovaného prostředí. Věděli jsme, že do počtu 3 dětí se tím nebudeme nijak zaobírat, když přijdou, ok, když ne, tak ne. I tak bylo každé zjištěné těhotenství jistý šok:) Příchod třetího dítěte nám převrátil život naruby, ono samo je úžasné a s počtem tří děti je u nás vybalancovaná rovnováha (ale museli jsme balancovat někdy fakt na hraně). Holka je skvělá, ale to ostatní děti taky:)
Já zažila šok spíš se 4. těhotenstvím, které skončilo stejně náhle jako začalo (otěhotněla jsem v době menstruace a došlo mi, že jsem nejspíš ÚB, když mě v mém věku a po tolika těhotenských zkušenostech nenapadlo, že otěhotním i v tento čas). Došlo mi to celé v plné síle až "PO" a vyhodilo z rovnováhy na nějaký čas docela slušně. Já ale myslím, že ať to třeba celé vypadá, že to je "v nejhorší možnou chvíli", tak vše je naopak ve správnou chvíli a i to "PB ještě tohle k tomu všemu" je přesně to, co ukáže, co teda ano a co teda ne, a co jsme a co skutečně chceme.
To bude dobré, ať to bude jakkoliv