Kouknu ráda

Tady úryvek jednoho mého textu, věnovaný nesnášenlivosti laktosy - je tam vysvětlený princip.


Pijete rádi mléko? Jestliže ano a přitom nejste malé děti, tak jste - mutanti!
Možná víte, že určitá část lidí v dospělosti mléko nesnáší. Tím nemyslím, že by jim nechutnalo, ale mají po něm trávicí problémy. Často ale snášejí poměrně dobře zakysané mléčné výrobky. Tento stav se často mylně označuje jako alergie na kravské mléko. Ve skutečnosti se jedná o něco úplně jiného. (Pro úplnost - existuje i skutečná alergie na bílkovinu kravského mléka, ale není zdaleka tak častá a vyskytuje se spíš u malých dětí).

V tomto případě jde o takzvanou nesnášenlivost (intoleranci) laktosy. Laktosa, jak nespíš víte, je mléčný cukr. Lidé s touto nesnášenlivostí neumějí laktosu štěpit, laktosa jim zůstává ve střevech a je metabolizována střevními bakteriemi na různé látky a plyny. Proto jim zakysané výrobky často nevadí - v nich je laktosa už většinou spotřebovaná bakteriemi.
A co je zajímavé z genetického hlediska? Tihle lidé jsou totiž ti normální a zdraví. Takhle to má být. Člověk (stejně jako ostatní savci) má pít mléko jako mládě. V té době má "zapnutý" na svém chromosomu č.2 gen LCT pro laktasu - enzym štěpící laktosu. Tento enzym se vyskytuje ve výstelce tenkého střeva a zde štěpí laktosu. V dospělosti už tak nějak příroda nepředpokládá pití mateřského mléka, proto se tento gen "vypíná" (vypínání nepotřebných genů je běžné, protože syntéza bílkovin je pro organismus náročná a není potřeba plýtvat energií na něco, co není nutné).

Jenže u lidí se kdysi objevila mutace tohoto genu, která způsobuje to, že gen se v dospělosti "nevypne". Za normálních okolností by tito lidé byli v nevýhodě - plýtvali by energiií na zbytečnou bílkovinu. Jenže tady, v oblasti Evropy, už od pravěku začínali lidé chovat dobytek a provozovat pastevectví. A když dobytek chovali, tak také pili jeho mléko. Předpokládá se, že laktasová mutace se objevila někdy před 10 000 lety (podle Simoons 1970, McCranken 1971) A najednou začali být "mutanti" ve výhodě. Zejména proto, že mléko bylo bezpečným nápojem, narozdíl od kdejaké vody v pochybné studni, do které kdekdo vypustil kdeco. A co nám přírodní výběr v Evropě způsobil? To, že tu žije asi 70% "mléčných mutantů", kteří si na mléce mohou pochutnávat i v dospělosti, a jen malá menšina těch "normálních". Nejvíce "mlékopijců" je ve Skandinávských zemích - tam se jejich počet blíží skoro 100 procentům.
Třeba v Africe a v Asii (kromě Blízkého Východu, kde je mutace také častá, pije se tu velbloudí mléko), kde chov dobytka nemá zdaleka takovou historickou tradici, je poměr"mutantů" a "normálních" naprosto opačný.

Tak co, jak jste na tom vy? Jste "mléční mutanti"?