Jaano,

při zachování stejného životního stylu a přestěhování bych zvládala platit zhruba tolik, co teď otec platí mně (mám méně než poloviční příjem).

Cítila bych se... no, když byly děti hodně malé, tak mizerně, dneska, u puberťaček, by to zase takový problém nebyl.

Po pravdě řečeno, v době, kdy jsme se rozváděli, dal tátův čas víc, než kolik času s nimi v souhrnu trávil předtím, protože věčně i o víkendech strašil v práci a rodinné činnosti postávaly stranou, kdežto po rozvodu si dal záležet na tom, aby měl na děti volno.

Fakt je, že exmanžel to nijak hrozně nenesl, i když nadšen jistě nebyl. Taky děti viděl, kdykoliv chtěl - on stejně nestíhal nad rámec naší dohody skoro nic. Jo, když se rozhodl, že odejde za jinou lepší, a oznamoval mi to, tak počítal s tím, že děti budou se mnou, ale prý kdybych je do péče nechtěla, byly by u tchýňky. Tož tak. Poněvadž při jeho pracovním vytížení a dětech v péči by to bylo pro něj prostě neprůchozí.

Ale různí chlapi to jistě cítí různě.