Schválně jsem gůglila a našla i stránky zaměřený na výchovu dle A.D.
Tohle je taky hodně dobrý. Dlouhý, ale výživný

"Když se dítě stane náročným, fňuká nebo reaguje méně než dřív, pravděpodobně je
frustrované, protože jeho potřeby nejsou naplněny. Schopnost dítěte vyrovnat se s frustrací a s tím,
že „věci nejdou podle něho“ má mnoho společného s tím, jak moc cítí, že život jde obecně v souladu
s jeho potřebami, ne proti nim. Tak často, jak je to možné, musíme potřebám našich dětí říkat „ano“,
a když to možné není, stále můžeme říci „ano“ jejich pocitům.
Nejlepší způsob, jak si zajistit šťastné a spolupracující děti, je respektovat a naplňovat jejich
potřeby. Hra a experimentování jsou v „popisu práce“ batolete, a to k tomu potřebuje
naše „vyslovení důvěry“. Vytvoření sochy z bramborové kaše nikomu neublíží, nic nestojí a dá se
vyčistit. Úprk, když je čas jít spát, je výzvou ke hře, a rozmontování starého telefonu je poznávací
dobrodružství. Většina „ne“ se dá jednoduše změnit v „ano“: „Ano, rád/a stříháš knihy, tak tady máš
časopis, který můžeš rozstříhat.“; „Vidím, že ze svého džusu děláš jezero. Dovol, abych tvůj projekt
přestěhoval/a do dřezu.“; Ano, rád/a maluješ po zdi, tady máš veliký arch papíru.“ A „Ano, můžeš si
hrát s telefonem.“ (Odpojil/a jsem ho).
Pokud je to bezbolestné, bezpečné a jednoduše ukliditelné, můžeme děti vést tím, že jim
poskytneme nástroje a odstraníme překážky. Pokud tak učiníme, umožní to dítěti cítit se cenné a
pomáhá mu to důvěřovat našemu vedení a záměrům. Na naše vedení pak dítě neodpovídá ze
strachu, ale jednoduše proto, že chce reagovat se stejnou láskou, s jakou my reagujeme na ně."