Chápu, že se brání kantoři proti nesmyslným předpisům. Ale systém, který nastaví, že 17-ti leté dítě pokud není na žádné škole a sežene práci je zodpovědné za výživu svých rodičů, pokud ti mají problém a na druhé straně 18-ti letý dospělý, který nesmí přejítt silnici mezi vyučováním bez doprovodu..vám to fakt přijde normální? Ano, za patnáctileťáka zodpovídají rodiče - ale za co? Podle mne by to mělo být za to, že dítě, pokud se slušně chová, vzdělává, tak má co jíst a kde bydlet, podílet se na běžné úrovni rodiny. Ale na jednu stranu po dvacetiletém "dítěti" chtějí na některých středních školách omluvenky od rodičů a na druhé straně se společnost diví, že 25-ti letý dospělý zůstává bydlet doma - kdy a kde se měl naučit samostatnosti a zodpovědnosti, když v místě, kde tráví většinu svého bdělého času je za nesvéprávného?
Dcera dělá sport - od 13-ti let jezdí po závodech a soustředěních po republice či Evropě. Mají nastavena nějaká pravidla ale spíš z titulu toho, že holt výkon po nočním ponocování není nic moc. Musí si zařizovat spoustu věcí sama, přestpupit v 15-ti letech na letišti, dojet vlakem na opačný konec republiky, dojíždí do školy 20 km, mnohdy na kole, teď už (bude mít v prosinci 19) začíná jezdit autem, protože spojení je mizerný. A pak po mě chce lístek, že nemusí dojít z náměstí zpět ke škole po školním představení v divadle...jsem fakt sama, komu to přijde na hlavu postavený?
Na to navazuje spíš filozofická otázka - zvolíme si nějakým způsobem vládu a ta z nás následně dělá nezodpovědné stádo, pro jehož dobro je potřeba: sestavit povinný očkovací kalendář(teď myslím pro dospělé), zakázat prodej alkoholu "protože lidi jsou blbí a pili by ho" ...kde je zodpovědnost jednotlivce? Píšu to asi zamateně, ale pokud prostě na jedné straně chci po lidech samostatnost a zodpovědnost a na druhé straně jim nalajnuju pravidla i okamžiku, kdy jde o rozhodování jen a pouze o nich samotných, přijde mi to zcestný.