Ahoj,

syn hraje asi od těch 7 let, takže od mladší přípravky.

Trénink samozřejmě rozcvička, pak trénují všelijaké "herní prvky" (kličky, přihrávky a co já vím). Zápas si zahrají na konci. Trénovali asi hodinu a půl, teď zhruba dvě hodiny. Trénink, co popisuješ, je divnej - má ten trenér nějakou trenérskou třídu? Jestli u nás někdy klukům někdo explicitně vysvětloval pravidla, to nevím, jako asi jo, ale tak nějak za pochodu. Jestli s nima má cenu jezdit na zápasy, když ještě nic neumí - já myslím, že je to s těmi zápasy víc baví . Nevím, jestli hrají jen přáteláky nebo nějakou soutěž, ale pokud je klub přihlášený do soutěže, tak už si nemůže vybírat, jestli zápas jo nebo ne.

Tréninky jsou 3x týdně, zápasy o víkendu. V zimě tréninky 2x týdně v tělocvičně. Zima ovšem začíná koncem listopadu a fakt venku do té doby trénují víceméně za každého počasí. V pracovní týden jsou zápasy výjimečně, většinou když se dohodne přeložení kvůli prázdninám, prodlouženým víkendům a podobně. Mimochodem, i zápasy se hrají do konce podzimu. To říkám proto, že na počasí jste asi letos ještě nenarazili, ale brzy to může začít, tak asi stojí za to zvážit, jestli se ti bude chtít dítě posílat na zápas v dešti, mrazu, mlze a tak. Zápasy se (aspoň tady u nás) pro počasí ruší fakt málokdy a pokud nedorazí dost dětí, má dotyčný klub problém (pokuta, i když většinou se ukecá na nějakou hodně potupnou kontumaci).

Náš klub posílá informace mailem a 2-3x do roka jsou schůzky s rodiči. Ale většina informací dá dozvědět na těch zápasech, pokud budete jezdit s ním. Pokud hrají normálně soutěž, tak každý druhý zápas musí mít na domácím hřišti, takže se to asi občas zvládnout dá. Možná bych to i doporučila - například při tréninku se většinou trenéři krotí ve výrazech, ale na zápasech jsem už slyšela od trenérů i rodičů neuvěřitelný věci . Náš klub není tak ambiciózní jako některé zvučnější kluby, navíc organizační a trenérský tým postupně vznikl svépomocí z řad rodičů, takže s tímhle problémy nemáme, to by mi vadilo hodně.

Dítě bych mileráda poslala na zápas s někým jiným, bohužel většinou jsem to já, co vozí další děti . Bez sedačky bych je do auta nevzala (teda teď už jo, někteří už jsou stejně velký jako já) a nevzal by je ani trenér.