Přidat odpověď
Jaký jste z něj měly pocit? Mě přišla příjemná a sebevědomá, i když morální otázku, jak rozvedla Hybnera radši nebudu soudit, jeho žena.
Ta se dvěmi dětmi mi přišla sice příjemná, ale nejistá.
Ty dvě - už při pohledu na ně jsem měla pocit, že vím, proč jsou nezadané. Stažené zatrpklé koutky úst dolů, přitom za sebou neměly kráce po třicítce žádné fatální špatné zkušenosti.
Ta z New Yorku se příliš vzhlédla ve feminismu a genderu, udělala si z toho celoživotní program a bohužel to poznamenalo její vztah k mužům i v soukromí. Ve skutečnosti ale blízkého vztahu nebyla moc schopná, vyhovoval jí vztah na dálku.
Ta černovlasá neustále tápala, nevěděla co chce ani v profesi, ani v životě.
Ke všemu mluvila o rovnoprávných vztazích, ale spíš jsem z ní měla pocit, že hledá vztah, kde sice bude mít navrch, ale jak se vyjádřila, chlap nesmí být žádný jouda - no a který nejouda si dá líbit, když ho bude partnerka dirigovat.
Obě vypadaly a vyjadřovaly se o mužích jako zatrpklé dvakrát rozvedené šedesátnice, ne jako někdo, kdo ještě nijak tvrdě nenarazil.
Měla jsem z nich pocit, že mají na jedné straně obrovské nároky, na druhé jsou vůči mužům až nepřátelské, působily tvrdě, nesympaticky.
Ale docela z toho pro mě vyplynulo, jak je harmonické partnerství subjektivní pocit, není to jen o lásce, ale i o schopnosti z lecčeho slevit.
Ta co měla dvě děti říkala, že taky nemá romantika, že muž asi není příliš aktivní...ale...věděla, že chce rodinu a že princové jsou tak v Hollywoodu.
Hybnerova manželka slevila ještě víc - starý chlap, už ta perspektiva do budoucna s dětmi, že na ně bude sama, nebyl zabezpečený apod...posedával na kanapi s kytarou...ale ona s ním byla spokojená.
Oba dva manžely by jak ta feministka tak ta černovlasá nejspíš vyhodnotily jako nepoužitelné, pasívní, doma se nezapojující...ale ty co s nimi žily, slevily a vypadaly rozhodně šťastněji než ty, co vehementně mluvily o nárocích a rovnoprávnosti, ale už od pohledu vypadaly zatrpkle a nepřátelsky.
Předchozí