Tak jistě, že u takhle malého dítěte většinou vidím, co dělá. Ale přesto se ho ptám. Ptám se ne proto, že bych byla slepá, ale proto, že tím rozvíjím komunikaci mezi námi. učí se tím, že na otázky se odpovídá. Učí se rozumět otázkám. Rozvíjí mluvení. Když se ho zeptám "Copak to děláš? Děláš hačí?" je podle mne pro dítě srozumitelnější a dítě opakuje "hatí" než když se zeptám "Copak to děláš? "Sedíš?"

A na otázky "Co děláš? co dělá medvídek? co udělala babička? může odpovědět jedním stejným slovem "hačí", zatímco když odpoví slovesem, musí ho časovat - sedím, sedí, sedla si.


MLuvím opravdu o batoleti a neznamená to, že dítě zná jen tyhle patvary. Většinou je to tak, že matka používá vše a dítě si vybere, co chce. Takže já řeknu "Pojď si sednout, já tě obuju a půjdeme na procházku. " "Ták, vidíš, teď hezky hačáš, dáme botičky a pak můžeš dělat ťapi ťapi."