Co se týká sebeobětování a toho, že někomu nejde se naučit mít rád /viz ty Skramušky kamarádky, že do toho vždycky spadnou/, na to mám svůj názor.
Někdo je od přírody větší altruista, má v osobním nastavení "sloužit druhým" /vezměte si spoustu profesí jako zdravotní sestry, sociální pracovníci - bez toho to moc nejde dělat/.
Takový člověk většinou nebude "větší egoista", i kdyby se rozkrájel, vysloveně dobrovolně poskytuje většinu své životní energie a času druhým a často se tak chová i v soukromé sféře.
Ale pokud se ještě narodí do špatné rodiny, která ho nenaučí aspoň té základní sebelásce, skončí právě jako mučedník, člověk, který se obětuje až do krajnosti i v soukromém životě. Kdyby měl jiné dětství, velkou dávku egoismu to do něj stejně nevtluče, ale základní hranice, kde jde až o sebezničení, by znal a byl schopen dodržet. Nešel by do krajnosti.