samozřejmě, že mluvili. Snažíme se mluvit spolu co nejvíce o všem, protože si myslím, že to na tom hodně stojí. Manžel je ale nemluva takže z něj všechno musím tahat jak z chlupaté deky. Řekl, že nemám dělat nic, že je to v něm a on mi časem dá tu důvěru plnou. Později z něj cítím, že je to jakoby vše v pořádku, ve starých kolejích, ovšem zase jen do doby, než se z někým začnu bavvit víc, než je jeho snesitelná mez třeba pro svůj profesní růst rozjížím s šéfem jeden kšeft-nabídl mi to, což sebou nese to, že se musíme 2x týdně sejít a zařizovat kolem a kolem) a to už se mu zase nelíbí a je to pro něj důvod projet mi mobil, maily, facebook. Pak stačí jedna blbá zpráva, kde ti člověk napíše ,,těším se" a je to vyloženo jinak a už mi volá, co spolu máme.