I prvňáček psal u jídelního stolu...byl tam se mnou prostě rád. Je pravda, že to bylo i pro mě pohodlné - než usmolil řádek, na kterém jsme se dohodli, že usmolí, věděl, jak, co, kde...tak já měla hotový salát k večeři a pekla se buchta. Pak zase zazněla nějaká dohoda, on smolil a já urovnala nádobí do myčky.
Nedovedu si představit, že bych u něj vydržela jen tak sedět...zezačátku smolil fakt dlouho.