Mně to, přítomní prominou, přijde jako takovej bazénovej mor. Kdo má kouska trávy, už tam umístí bazén. Plavat se v tom stejně kloudně nedá, jen se tak ráchat, zabije to prostor (zahrada je fajn, i když se na ni nechodí, je to prostě volnej prostor, co člověka obklopuje, a ten je taky potřeba), stojí to peníze, práci...

Radši nechám volný trávník a dvakrát do týdne zajedu na koupák.

Podobnej fenomén jako ty soukromý bazénky jsou ty soukromý klouzačky, houpačky a trampolíny. Člověk jede kolem čtvrti rodinných domků, a na každý zahradě pidihřiště. Vždycky si říkám, jestli by ty děcka radši neřádily s kamarádama na jednom veřejným společným.