Chce to podívat se doby přinejmenším předválečné, či ještě lépe do doby před 1. sv. válkou. To byla doba, kdy už většina lidí (řekněme měšťané + sedláci) měli jídla dost na to, aby nebylo pouhou obživou, ale bylo možno dbát i na chuť. Zhruba do počátku 18. stol. totiž byla nějaká "kuchyně" výsadou bohatých domů, většina lidí byla ráda, že vůbec něco jedla. Souviselo to i s malou dobou ledovou a s ní spjatými neúrodami.
Takže budu brát cca konec 19. stol.

V té době byla tradiční snídaní polévka s chlebem (když se rozšířila káva, byla považována za polévku, proto se jedla k snídani lžicí a lámal se do ní chléb)
Hodně se jedly kaše z místních obilnin.

Oběd byl na venkově spíš studený a byla bohatší večeře, ve městech naopak.
Hlavní jídlo dne zahrnovalo zpravidla dušenou zeleninu s přílohou masa, přikusován byl tmavý pšenično-žitný chléb.
Knedlíky byly raritou, vlastně v té době teprve pořádně vznikaly, říkalo se jim tehdy "buchta pařená". Je to vlastně druh těstoviny.

Velký význam měl církevní rok. tj. v nepostní dny se jedlo skoro denně maso, ale v maličkém množství ("maso bylo jen přílohou zeleniny"). V postní dny stálo jídlo na luštěninách - místo masového vývaru byla základem jídel "hrachová voda".

Posty byly četné - jednak každý pátek, ale hlavně dlouhá postní období předvánoční a předvelikonoční.
o postech se jedlo hodně ryb, žab a raků.

Maso se jedlo dost hovězí, zejména v podobě polévky. A pak mnoho ptactva, třeba křepelky, sluky...
a jídla byla ochucována hodně tuzemskými bylinkami.
Dost se také vařilo z piva, častá byla pivní polévka.

Jako dezerty se jedly hodně ovocné dezerty, podobné současnému polskému kyselu.

Tj, stěžejní byly kaše (jahelná, pohanková, krupková...), dušená zelenina s přílohou malého množství masa či ryby, luštěniny, především hrách. A tmavý chléb.