Při pročítání předchozích diskuzí mně zaujal příspěvek uživatelky daba - co neříkat ženám (párům), které nemohou mít dítě. Tak mě napadlo, co v takové situaci naopak odpovědět? Zatím bezdětné, co vám pomohlo?
Jsem právě ve věku, kdy se s podobnou situací u známých setkám (u přátel je to trochu jiné, tam člověk tak nějak intuitivně ví, co a jak). A když už mě ona žena poctí důvěrou, že mi sdělí takový intimní příběh, tak bych nerada jen koukala jak sůva z nudlí.
Většinou zažblekotám něco jako: "Tak to je mi líto, přeju ať to brzy vyjde!", ale když se o tom dotyčná chce bavit víc a odpoví mi na to: "Ale ono to asi nevyjde ...", tak už nevím.


Věci, které neříkat:


Ÿ „ Nemysli na to tolik a ono to přijde samo.“

Ÿ „ Ty máš štěstí. My bychom chtěli někdy být na chvíli bez našich dětí!“

Ÿ „ Možná, že kdyby ses nad tím tak nestresovala, tak…“

Ÿ „ Vím, jak se cítíš, nám také trvalo dva měsíce, než jsem otěhotněla.“

Ÿ „ Dám ti pár svých dětí!“

Ÿ „ Zase budu mít kluka. Doufala jsem, že to bude holka.“

Ÿ „ To byla nehoda. Nechtěla jsem být přes léto těhotná.“

Ÿ „ Mně stačí, abych si jen lehla do stejné postele jako můj manžel, a už jsem těhotná!“

Ÿ „ Možná Bůh nechce, abyste měli děti z nějakého důvodu.“

Ÿ „ A vy nechcete děti?“

Ÿ „ Zkusili jste….?“

Ÿ „Ty se máš, nemusíš brát pilulky.“

Ÿ „ Kolik stojí ….(umělé oplodnění, IVF, atd.)?“

Já přidám ještě. "Znám jeden pár a ti když už to vzdali, tak se jim narodilo...