S tím zdrobnělením jména naprosto chápu. Od cca 10ti let nesnáším oslovení "Danuško" . Ale Dano (Jano, Anno, Hano) to mi vůbec nevadí. Manžel mi říká Daníku, máma mi normálně říkala Dano a táta mi ještě někdy říká Danuno (a přiznám se, že se mi to líbí ale jen od něj )
Sestřenka je Jana a když jsme byly spolu na chatě u babičky, tak nás prostě volala obě najednou "holky", protože, když zavolala Dano nebo Jano, tak jsme přiběhly obě nebo ani jedna (to, když se mělo umýt nádobí) "Já myslela, že to je na Janu..." "A já myslela, že voláš Danu..."