Nemyslím, že by to vždy bylo spojeno s takovou netolerancí. Někdy je to "jen" pocit, že je to jinak, že já to cítím jinak... Hlavně by v tom měla být upřímnost. Já to cítím jinak, tak se zařídím podle toho, jak to cítím.

Já si po dlouhém hledání "vybrala" svou církev (nebo spíše v jednu chvíli to vyznání ke mě přišlo způsobem, o kterém bych řekla "zásah shůry"), ale prostě respektuju, že to někdo jiný cítí jinak a že je v jiné církvi. Dávám druhým tuto toleranci a já sama si ji přeju od nich