Myslím, že to je normální. Vždycky máš ze začátku bližší vztah k tomu staršímu dítěti se kterým si už něco prožila. Náš starší byl uřvánek, ale teď je z něj skvělej chytrej kluk. Druhej je taky uřvánek, ze začátku jsem myslela, že ho půjdeme vrátit, nedalo se to vydržet. Teď mu bude půl roku a zlepšuje se to, i ta mateřská láska sílí. Sice cítím, že starší je mi pořád bližší, ale doufám, že jednou se ten rozdíl smaže úplně a budu je mít ráda oba stejně.