Narážím na vedlejší diskusi Placatky o tom, jestli nechávat samotného partnera doma.
Zazněly tam přípěvky ve stylu: moje babička/matka i uklízela tak, aby to nebylo vidět, nikdo jí při tom nezastihl.

Máte v rodině takové případy, zkušenosti? Jak to ty ženy dělaly? O půlnoci? Nebo byl muž pořád někde v trapu, takže uklidily a když přišel domů, už nebyl ani obtěžován pohledem na ženu, která se plazí kolem s hadrem.

Podotýkám, že se mi pochopitelně tohle příčí, ale co tak vzpomínám, tak v širší rodině jsem měla asi dva případy alergie muže na domácí práce i ve smyslu jejich sledování. Jeden strýc tetu vždycky přemlouval, ať se na TO /myšleno úklid/ vykašle. Do prací se ale sám aktivně nezapojil a nikdy nebylo jasné, kdy se vlastně TO má provádět. Ale měl časově náročného koníčka mimo domov, tak se TO provádělo zřejmě když nebyl doma. Což bylo asi tetino štěstí, jinak by musela nastavovat noci.