Neni to tak dávno, co jsem řešila to samé. Ono se to zlepší, aspon u mě se to zlepsilo tak před měsicem, ad beru od března, ale u mě to odstartovala nehoda meho manžela. Na pomíjivý pocit štestí jsem si sáhla teprve minuly patek vypravila jsem všechny- manžela a dvě děti na tabor- a když jsem je viděla jak odjíždí, říkala jsem si, že už je zase dobře, budeme žit skoro jako dřív. Nevím co postihlo tebe, ale pokusila bych se nějak zhodnotit šance na normálni život. No nevím jestli jsem se vyjádřila srozumitelně