Ale to je fajn, ne? Teprve, když ukončíme nějakou citovou událost, jsme jakoby víc svobodní, protože právě city - emoce nás hrozně svazují a poutají tam, kde třeba vůbec doopravdicky být nechceme. City - citový rozum - je strašlivě silný a ovládá nás. Pokud se v některých oblastech vymaníme, máme najednou spoustu energie a i cestiček, kudy dál.
Přeju hodně hodně štěstíčka , a určitě po tom všem (malinko jsem sledovala) bude líp.
Ona někdy přílišná snaha je na škodu a chce si uvědomit si vlastní hodnotu. Jenže tohle všechno chce čas, nejde to ze dne na den...a tak - myslím, že pokud člověk v sobě něco ukončí...konečně - je to pozitivní, protože má má svobodnou volbu, ne volbu pod nátlakem emocí.