Nechci být striktní, ale sňatek je jistá deklarace, že to obě strany myslí vážně a nafurt. Pokud se mu někdo tak brání, je to spíš snaha neuzavřít si zadní vrátka a taky nemít pocit definitivní odpovědnosti za blízké osoby. Ten odpor k zodpovědnosti a závazkům je za tím evidentně.
Z trochu jiného pohledu - muž, který nechce pořešit zabezpečení budoucí rodiny ať sňatkem nebo jinak, není ten pravý. Takových řečí o velké lásce co nám všechno garantuje bývá, dokud se něco nepoto...muži, co neřeší, jaký status a jaké jistoty má jejich partnerka s malými dětmi nejsou nic moc, po pravdě. I ty obstrukce s majetkem, pokud budou na hromádce, ona bude postupně vychovávat dvě, tři děti, on velice slušně vydělávat - a majetek přibývá fakticky jemu, partnerce nic, protože není manželka, což by v manželství bylo napůl. Takže když láska nebeská skončí, odtáhne partnerka, co nemá nic papírově ošetřeno s uzlíčkem. Spousta lidí i s tímhle kalkuluje. Zažila jsem i chlapy, co měli vyřešeno, že jakoby skládali s vydělávající partnerkou peníze na hromádku, podíleli se stejným dílem - ale partnerka platila potraviny a jiné věci, které zmizí v propadlišti dějin a pán splácel hypotéku, která byla na něj a následně i vlastnictví té nemovitosti. Její podíl společně prožrali apod. jeho se hezky zhodnocoval do nemovitosti. A jsou jiné a jiné další háčky soužití na psí knížku.