Dobrý den nebo ahoj. Mohu sem vstoupit s dotazem? Zatímm obecně. Šly byste do rozvodu s dvouma dětma, když byste neměly vlastní bydlení, zdroj příjmů a nemohly (zatím) nastoupit do práce? Soužití neúnosné, manžel zneužívá své pozice "živitele". Oporu v rodině nemám. Nechci rozebírat proč k tomu došlo a jak je to možné. Stalo se a sypu si popel na hlavu. Za chybnou volbu otce dětí jsem zaplatila 12 lety domácího vězení a vztahu se sobeckým manipulátorem. Jenom se bojím, jak se k tomu všemu postaví soud. Veškerý majetek včetně domu je psaný na manžela před manželstvím. Z důvodu nemocí, dovážení dětí do škol, vyzvedávání, hlídání o prázdninách, atd. nemohu do práce. NA letní tábor dětem odmítl uvolnit peníze. Nikdy nevím, kdy doma bude a kdy ne. Neznám, co to je jít sama k lékaři, k holiči, natož někam si večer posedět. Jenom domácnost, zahrada, děti. 12 let!!! Manžel nic neřeší, nekomunikuje. Nikam společně nechodíme, nejezdíme. Když mluvím já, dělá, že neslyší. Když je doma, poutá na sebe pozornost a vyžaduje ohledy, pochopení, vnucuje se, je hlučný, zkrátka prosazuje se za každou cenu. Slova druhých nevnímá. Je věčně "za prací" mezi klienty, kteří mu neplatí. Takže má dluhy na VZP, OSSZ, FÚ. Výdělky jdou do JEHO domu (hypotéka), na benzín a na hotely, aby se nemusel vracet přes celou republiku od zákazníka. Což chápu. Když nemá, půjčuje si odemne ( mám fin. rezervu - dar od babičky). Dum je exekučně zastaven. NA můj dotaz, kdo zůstane doma, když budu chodit do práce a děti onemocní nebo budou prázdniny suše odpověděl: ten, kdo vydělává míň. Tedy já :-( Na to žádný zaměstnavatel nebude slyšet Na jednu stranu rozvod nechce, odmítá rozvod dohodou, různě kličkuje a manipuluje, na druhou stranu je schopen mi říct. "stejně Tě odsud jednou vyštípu". Jsou to všechno jen výhružky. Neboť do 5ti minut je schopen mi vyznávat lásku, žadonit o třetí dítě a utvrzovat mě v tom, jak mě miluje a že by jinou ženskou nechtěl. Sama si nic nekoupím, pro děti mám sotva na boty, celé prázdniny budou asi trávit doma, ale on zvažuje koupit si nové auto. Nerozebírejme proč k tomu došlo, proč nic nemám, ale co teď a co dál. Chci se rozvést. Má smysl platit si právníka? Jak se k tomu všemu asi postaví soud a z čeho, kde a jak dál žít. Je mi 47, dětem 9 a 11. Taky nic moc. Nedrťte mně, takhle toho mám dost. Děkuji. Možná jsem něco zásadního opoměla. Žijeme v nejzadluženějším regionu a velkou nezaměstnaností. Minimálně syn ještě nemůže chodit po městě sám a dojíždět vlakem také ne ( důvodem je jistá psychická porucha, co má). Jsem z toho všeho už několik let vyhořelá a umlácená. Většího vola, než jsem já, byste těžko hledaly. Vsadila jsem vše na jednu kartu, rodinu. Normálně by mi to nevadilo, kdyby se manžel choval slušně. To neumí. Děkuji.