Nejsi sama. Je mi smutno už aspoň tři roky, a jsem vdaná. Je mi smutno z toho, jak manžel říká, že se mnou není spokojený, kdyby tu neměl dítě, už by se mnou nebyl, na všechny v tomto baráku (mimo JEHO dítěte, moje z min. manželství je pro něj otravný vzduch) s.r..
Rozvodem jsem si prošla taky, o to smutnější jsem, že nikomu to nikdy nevyjde, někomu poprvé.
Netrap se tím, že nemůžeš odpustit, zapomenout, to zkrátka nejde, je možné jen toho druhého pochopit, že je takový, a proto tak jedná, nic se s tím ale nenadělá.