Ahojky, už dlouho jsem měla podezření, že za mými vleklými problémy je hlavně psychika (jsem od malička víc labilní, navíc mám nulové sebevědomí, ačkoliv umím x věcí, které většina lidí ne - vím to, ale...), navíc se mi už v dětství stalo pár věcí, které ... (bohužel, moje rodina to neřešila, nic dobrého pro mou psychiku). Mám i plno zdr. problémů (fyzického rázu), mj. jistou vrozenou viditelnou vadu, která mne v životě částečně omezuje... Poslední dobou se na mne sesypala další várka problémů, někdy mám pocit, že celý život problémy přitahuji (jsem od malička pesimista, negativní člověk...)... Byla jsem i za dr., řekla, že to jsou stavy úzkosti, možná i lehčí deprese (mám zkusit Lexaurin a koupit si třezalku), za jak dlouho by měl Lexaurin zabrat?
A jak poznám zda je to lehká deprese (kterou třeba zvládnu s Lexaurinem, ten ale nejde brát pořád, ne? Je návykový) nebo zda už je to spíš pro psychiatra? Nic mne nebaví, i koníčky, pro které jsem dřív žila jdou stranou... jsem stále unavená (ráno se musím nutit, abych vůbec vstala, mám malé dítě), jsem věčně předrážděná (bohužel i na dcerku), každá maličkost mne rozhodí, na nic se netěším, úplně jsem přestala mít zájem o sex (je to hnusný, ale manželovi jenom "podržím", nic z toho nemám, beru to jako nustný zlo), toužím někam zalézt a nevylézat... Čas od času mne napadá, že bych byla nejraději, kdyby už to vzalo nějaký konec... Nejblbější je, že já si tohle všechno uvědomuju, vím, že je to totálně špatně, i se snažím např. vrátit k nějakým koníčkům, třeba něco zkusím, ale po chvíli s tím "seknu", protože mi to prostě nejde... Dr. jsem tohle všechno řekla, prý mám vydržet alespoň měsíc s Lexaurinem, že by mělo být lépe (a pak případně přijít, má do srpna dovolenou, její zástup neznám)... Má pravdu? Děkuji všem.