houska je velmi zvláštní... byla jsem tam poprvé, ještě než byla opravená - to mě dostala... pak se mi občas stalo, že jsem se tam nedostala - cestou se něco přihodilo, nebo jsme regulérně zabloudili, nebo zrovna ten den se tam něco dělo a zámek zavřený...
ale mám tam občas i krásné vzpomínky - třeba ples, nebo setkání s kamarády, se kterýma jsem se dlouho před tím neviděla...
s dětmi tam jezdíme a to už na mě tak zvláštně nebo strašidelně nepůsobí, spíš mě to tam uklidňuje...

tajmené zvuky či stíny v lese v noci jsem tam zažila, ale to je úplné nic, co se tam jednou přihodilo:
dala jsem si tam spicha s partou známých - bylo domluvené s kastelánem, že můžeme přespat na hradě (tenkrát se to ještě dalo...
byl tam zrovna jarmark, potkala jsem tam kamarády z jedné kapely, kteří tam hrály... ti zůstali spát venku před branou - a mě to k nim večer tolik táhlo, dlouho jsme se neviděli, chtělo se mi popovídat, navíc tam měli takového fešného kameníka... leč brána zavřená - takže jsem si stoupla na víko od studnu, lekce se vyhoupla na hradbu a koza pitomá zapomněla na to, že na druhé straně to je o dobrý půlmetr vyšší a ještě tam je klandr na kolo/koně - no rozbila jsem si h..ústa
noc byla prapodivně klidná, abychom se nebáli, nechali jsme hořet takovou tu velkou olejovou lampu... jenže ji psi ráno převrhli, ozvala se rána (což nechápu) a začalo to okolo hořet... štěstí bylo, že to bylo až k ránu, kdy v lampě už moc oleje nebylo, takže se to uhasit dalo...