Monty, ty máš opravdu ráda RUSKOU kuchyni?
Jako decera velké komuinistické funkcionářky jsem byla v Rusku nepočítaně. Nejen jako doprovod mámy, ale i na ruském táboře, na výměnném pobytu v ruské rodině.

Pamatuju se, že pobyt v Rusku rovnal se drastické dietě. Výjimkou byly jen pobyty v super hotelech s mámou. To nás živili mezinárodní kuchyní hojně doplněvanou kysanou smetanou a kaviárem.

Jinak typická ruská kuchyně je podle mě kaše ke snídaně (jáhelná, prosná, ovesná...), Jí je naslano, většinou je přelité olejem. Brr.
Hlavní jídlo: boršč (mňam) a následně hlavně vařené či dušené maso. To by nebylo špatně, kdyby předem maso naložili, následně pořádně okořenili. Vařené jehněčí či skopové od té doby prostě nemůžu polknout.
Hodně mi vadilo, že tam hojně místo zelené petrželk ypoužívají kopr. Sypali ho skoro na vše a já ho nemusím. Ble.

Pamatuju se na tábor, který byl u hronic se Sibiří. Když jsme přijeli - vážili nás. Nechápala jsem. Potom nastal horor. Jídlo se jíst nedalo a to jsme měli sebou spoustu konzerv, ke kterým jsme si odnášeli z jídelny chleba, který naštěstí dávají úplně ke všemu. V polovině pobytu nás převážili, zjistili, že hodně hubneme. Vyděsili se, že "inostránci" hubnou a bude ostuda. Následně jsme byli zasypáváni cukrem, buchtami... Brr.


Závěrem: jak jsem už napsala, byla jsem v Rusku nepočítaně. Najedla jsem se jen v době, kdy jsem s mámou jedla v několikahvězdičkových hotelech, kde se vařila mezinárodní kuchyně. Všude jinde jsem trpěla. A že se jinde snažili nám podstrojovat. V hubnutí jsem nebyla já (ani moje rodina) sama. Hubnuly i všechny ostatí děti na táboře. Líp se nevařilo ani na soudružských pobytech ve spřátelených rodinách.