Přidat odpověď
Já na sobě vím, že někdy potřebuju k určité knížce jakoby "dozrát" a skutečně ji jen nepřečíst hlavou - očima a jen pochopit rozumem, ale uchopit ji i vnitřně, jako uvědomit si ty věci uvnitř sebe. To pak jako by těch pár větiček, co v celé nějaké té knize najdu, secvakalo to, co mám v sobě chaoticky daný a utviří to jasný obraz a uvědomím si důležité souvislosti a věci.
Ten leman dokázal v těch pár knížkách definovat věcí, nad kterýma se mně osobně až tají dech (ale věřím, že druhého třeba vůbec nezujmou). Navíc dost pravdivým a srozumitelným způsobem definuje rozdíly mezi mužem a ženou, něco, co jsme kolikrát v rodině nestačili poznat, protože mužská a ženská role je poslední dobou dost promíchaná - a jak je i tady v disuzích vidět, ženy od mužů povětšinou očekávají to, co jim muž dát nemůže. Myslím, že tohle je dobré si stále uvědomovat. A zas tam vlastně přidává, jak se liší muž, který byl jedinácček nebo žil s bratry od muže, který dokáže vyjít se sestrami - tudíž se ženami, protože s nimi prostě už žil. Je na tom hrozně moc pravdy, i když jistě to nebude stejné ve všech případech, ale jako model je to pro mě hodně zajímavé.
Předchozí