když mně zase připadá, že žrát je může i naprostá pitomina.. a když jim nikdo nepomůže, tak ať se plácají, dokud můžou.

Až dneska objevujeme ty obsesivní diagnózy, není každej zralej na návštěvu lékaře /zakladatelka mi připadá, že trochu je, nikdo z okolí nijak nepomůže/
dobré je, když nám dojde, že to je nějak divně, vadí-li to nám nebo okolí a okolí nepomáhá.

Získat všichni obyvatelé našeho domu jen lehoučkou úklidovou obsesi, jakože fakt VADÍ poházené hadry, boty hned za dveřmi, nepřinést tunu bahna do kuchyně - námět na román, byla bych moc a moc ráda.