Ahoj, syn byl na zákroku loni v září, rozhodl se sám ve 12 letech. Dělali mu to v celkovce a ten den odpoledne nás pustili domů. Ač je celkem kňoura a bolestínek, tak ibalgin na bolest si vzal jen na první noc, ale žádné drama to nebylo. Taky jsem ho připravovala na to, že to pravděpodobně bude bolet, ale bylo to v pohodě. Do školy nechodil, dokud mu nevyndali stehy, tedy týden, pak už šupajdil. Nosil čelenku asi 14 dní v kuse a pak po doma a hlavně na spaní, aby si uši nepřeležel. S výsledkem je spokojený a konečně se nachal ostříhat nakrátko a každé ráno si pracně geloval kohouta :-D. Pro nás nejhorší z celé téhle ušní anabáze bylo udržet ten první týden v noci na palici ten pruban, co mu nasadili po operaci. Syn má celkem divoké spaní a ráno se většinou pruban i sterilní čtverečky váleli pod postelí, tak jsem z něho rostla. Nakonec jsem mu na to přidělala tkaničky a vázala mu to pod bradou jako miminku, dost jsme se mu nařehtali. Dost sportuje, třikrát týdně trénuje fotbal, každý víkend zápasy a nikdy si na žádnou bolest nestěžuje. Říkal, že si to měl nechat přišít už dávno, ale já čekala, až bude chtít sám, kdyby s tím měl problém. Mě se líbil i s odstátýma ouškama. Držím vám palečky, ať je všechno v pohodě jako u nás. Věra