Normálně se mi chce brečet.... Pro mě jsou můj smysl života také děti, snažili jsme se s manželem několik let, ale teď je máme a je to přesně to, co mi v životě chybělo. Úplně se umím vcítit do tebe, protože jsem prožívala to stejné a takové rady, že si máme najít jiný smysl života - zábava, koníčky, charita,..... bla bla bla. Věděla jsem, že děti mít prostě budu, ať svoje vlastní nebo nevlastní, že to je můj smysl života. Zkoušeli jsme adopci, všechno prošlo, ale najednou jsme zjistili, že jsem těhotná!!!!! Pokud máte problémy s otěhotněním i s adopcí (a přijde mi tedy hooodně zvláštní, že nemůžete dítě adoptovat, protože manžel má náročnou práci..... a drobný zdravotní problém - co je to sakra u Vás za ženskou, která takto rozhoduje - to bych se po tom pídila dál!!!!), tak co zkusit pěstounskou péči - vůbec o tom nic nevím, ale za pokus to stojí přeci, ne! Moc Ti přeji aby si se jednoho malého broučka brzy dočkala.