tak jen se na to zkouším podívat z té druhé strany...
Jsem on a myslím si, že 15 let žiji ve skvělém vztahu, nevidím nic co by mi vadilo, mám svoji ženu, 3 děti, umím se o ně postarat, vše klape jak má, nic nám nechybí, mám ji rád(ikdyž to neumím až tak moc dát najevo), prostě povedlo se to, dokázal jsem to! No a najednou zjistím po 15 letech, že to asi není úplně pravda, že druhá strana to už nevidí stejně(podle mužského mozku) a chce něco změnit, ikdyž tvrdí, že se nic nezmění....ale proč? co je za tím? kde je najednou ta "chyba"?Možná jestli toto není důvod zdráhání se, proč nějak nechápe, že vy se chcete najednou vdávat...
Ovšem to nic nemění na tom, že vdát se chcete, ikdyž jestli jen kvůli příjmení tak to není až tak moc pádnej důvod..si myslím, zvláš´t v dnešní době...to, že se chcete prostě úplně zahnízdit a mít ten ulehčující pocit říct sobě a druhým jsem vdaná už chápu víc .
No a jak na to? Co třeba přes jeho maminku, je z nerozvedeného manželství..nechtěla by i ona, aby jste se vzali a nebo někdo na koho on dá a dokáže ho naťuknout...prostě bych svoje přání oznámila veřejně před někým, kde třeba on nemůže převést řeč jinam, protože ta odpověď bude zajímat i ostatní

pane jo..to je román