A tenhle stav se pořád zhoršuje. Už si ani nepamatuju, kdy naposledy jsem se dokázala nestresovat kvůli "kravinám". Přitom se mi neděje nic tragickýho. Mám zdravý dítě, manželství klape, práci celkem v pohodě. Trošku trable s financemi, ale kdo je nemá, a my je čas od času měli vždycky a zvládala jsem to v pohodě. Ale zase - nikdy, ani teď, nic hroznýho. Dřív, když jsem se chtěla odreagovat, tak jsem se začetla do nějaké knížky-teď už se na ní většinou nedokážu moc soustředit, pořád mi v hlavě něco šrotuje. Nebo jsem si udělala dlouhou trasu na kole-to pomůže jenom na chviličku, nebo nějaká intenzivní fyzická činnost(té mám díky stále nedokončené stavbě dost)-taky nepomáhá. Už fakt nevim.
Piju hektolitry třezalky, meduňky a odvaru z kozlíku- to už taky přestává zabírat a navíc podvědomě cítím, že až ty největší starosti pominou(dá-li se tomu vůbec říct starosti), tak se mi neuleví, ale spíš se sesypu totálně. Pořád jsem to odkládala, ale myslím, že je na čase navštívit psychiatra. Nevím,jestli že trpím vyloženě depresemi, ale stresové situace ve mě vyvolávají stavy úzkosti.
Jaké máte zkušenosti s antidepresivy? Pomáhají? Nejsou návykové? Pořád se mi do toho moc nechce.