Má téměř stoletá babička se v osmnácti provdala za o třicet let staršího (bohatého majitele továrny) starého mládence který jí celý život vykal(!), o svatební noci líbnul poprvé na obě líce, bez cavyků si zamiloval sedm dětí, nosil ji na rukou, rozmazloval, dokud to šlo, měla služku, chůvu, řídila domácnost, měla pod palcem peníze, do práce nikdy nechodila (navzdory soudruhům, nikdy o to nestála a soudružce, která ji měla napravit, se vysmála), po znárodnění si, ač po šedesátce, našel několik prací, dokázal opravit rujnu, kterou jim soudruzi nadělili, když je vyhnali z domu, na útulný baráček, k tomu vařil, uklízel a žehlil. A babičce opakoval, že je jeho životním štěstím
To bych třeba brala a v dnešní době jsem podobný exemplář prostě nenalezla!!!