Svatá pravda. Pokud jsem se kdysi snažila stíhat vše, byla ztrhaná jak Polednice, bylo vše naprosto vpořádku - v rámci širších rodinných vazeb. Když jsem si následně vlivem tohoto vnějšího celospolečenského - tehdy ještě neuvědomovaného, leč praktikovaného vlivu - přivodila vážnější zdravotní problémy, přehodnotila brzy priority a stala se "línou ženou", stává se tato skutečnost pro okolí najednou "divná". Ne, opravdu jsem se nestala "línou ženou" proto, abych načerpala sil, tedy jen v omezeném období, hodlám zůstat "línou ženou" i nadále...líbí se mi to:)) Našla jsem si nenáročnou práci pouze na několik dní - hodin v týdnu a nehodlám se v nejbližších letech uvázat na osm a více hodin denně po - pá a lítat jak turbomyš. Dělám věci, co mě baví. I za cenu nižšího životního stylu - k čemu mi ale bude dovolená u moře na pár dní, kde padnu a vstanu až poslední den při odjezdu, když pak po zbytek roku budu stejně kmitat jak fretka, abych zase za rok mohla na týden padnout do písku...To mi to za to nestojí. Raději o to víc přečtu doma na zahradě, podívám se po naší republice, věnuji se dítku, navštěvujeme kamarády, rozvíjím koníčky...a tak. Nemeju okna, neb mě to nebaví, radši si ušetřím na pomocnici...a tak dále:))