Jsem ráda že se dokopu jednou ročně. A to ještě ne všechny, myju je na etapy, když už je nějaké okno do očí bijící, tak umyju, ale ostatní dlabu. Přeleštím občas zevnitř patlance od dětí a jinak mě vždycky naprosto vytočí, když to pomyju a zaprší a jsem tam kde jsem byla, takže pak vždycky říkám, že už to mýt nebudu.
Ale je pravda, že okno co mám na východ mě ráno vždycky mrzí když vidím ten hnůj proti sluníčku, jenže je to ve výšce na schodech, tam musím lézt jak opice a pokaždé se bojím že spadnu dovnitř nebo ven.

Ale líbí se mi, když má někdo okna umyté, jen já to prostě nestíhám, i když by se mi to taky líbilo.