Když jsem začla chodit se svým mužem, neustále se snažil, abychom víkendy trávili společně. Byla jsem tehdy rozvedená a žila již delší dobu sama se svým 6-letým synem. On byl též rozvedený s 15-letou dcerou. Podnikali jsme různé výlety, chodili do kina, na výstavy,... Jeli jsme společně na dovolenou k moři, a tam vznikl mezi náma první spor (po půl roce). Poslední den odešel k vodě a nikomu nic neřekl. Vždycky jsme chodili společně. Čekali jsme hodinu, mysleli, že si zašel jenom něco koupit, po té jsme se dozvěděli od sousedů, že je u vody. Po návratu, když jsme známým vyprávěli zážitky, narazili i na naši hádku, jsem s úsměvem řekla, že s ním už nikam nepojedu. Čas plynul. Narodila se nám dcerka. Žili jsme odděleně, manžel jezdil jen na víkendy. I tehdy trval na tom, že na procházky budeme chodit společně. Chtěla jsem, aby aspoń jedno odpoledne šel s malou na procházku sám, byla jsem unavená, starala jsem se o kojence a syna sama. Odmítal, s tím, že chce být s náma každou minutu. Před dvěma lety jsem se k němu a jeho dospělé dceři s dětmi přestěhovala.Začali jsme stavět. Manžel je buď v práci nebo na stavbě. Pouze nedělní odpoledne jsme nechávali na společné procházky. Za celou tu dobu ji hlídal pouze dvakrát tři hodiny, sám s ní byl na procházce asi 10x a nedávno byl s ní sám celý den u svých rodičů a to vždy po hádce. Jinak ji hlídat odmítal. Minulou neděli vzal dcerku na výlet a řekl, že mě sebou nechce. Nebyla v tom žádná hádka. A teď chce s dcerkou odjet na 14 dní sám k moři. Chtěla bych jet se synem taky, ale to odmítá a odvolává se na to co jsem řekla před lety, že s ním už nikam nepojedu. Mám jet s dětma sama a on s naší dcerkou pojede taky sám. Proč se tak začal najednou chovat? Přitom se o dcerku nijak nestará.