Taky odešel, ale nechal mě se dvěma dětma ve věku 1,5 a 3,5 roku, na krku leasing a hypotéka, začal navíc dělat dluhy, denně utratil i několik tisíc. KRom toho, že pro něj děti přestaly ze dne na den existovat, přišly i o svůj pokoj, svoje kamarády, svoje město, protože jsme museli kvůli jeho chování byt prodat a odstěhovat se, následovalo putování z místa na místo. Když už děti přijaly jako fakt, že jsme spolu jen my tři, zase se objevil a najednou chtěl děti každý víkend, pak zas na ně zapomněl....a tak pořád, teď se to tedy ustálilo co 14 dní, ale je to o strach mu je dávat, nemá žádný respekt a chová se sám jako malé dítě. A postoj úřadů? TO je dobře, že tatínek začal jevit zájem (to, že ho jeví vždy jen chvíli, udělá dětem v hlavě zmatek a zase zmizí, to v potaz neberou, ani žádné jiné jeho eskapády...) No nic, teď žijeme jako rodinka s novým taťkou, který svou funkci plní plně a vlastního otce mají spíš za strejdu, ke kterému jsou občas na návštěvu,ale nic s ním neřeší, nesvěřují se mu....zrovna teď se strašně divil, když zjistil, že sedmiletá dcera umí jezdit skvěle na kole. PRostě mimoň. Asi si myslel, že čekáme, až ji to naučí